Do výše

Po pravěkých předcích, kteří žili v prvobytně pospolné společnosti a společně obstarávali obživu, i se o ni společně dělili rovným dílem, nastala doba, kdy najednou zdokonalené zemědělství a příznivé podmínky v některých místech zapříčinily vznik přebytků. Prostě se nedalo všechno jen tak spotřebovat. Všichni měli dost a ještě něco zbylo. To něco si přivlastnil ten nejdrzejší a nejchamtivější – vznikla třídní společnost. A ti, co měli víc, si přáli mít ještě víc a když přišla bída, tak měli zásoby a mohli diktovat těm, co zásoby neměli. A tak jak jejich sebevědomí stoupalo do výšin, tak také příbytky této lépe postavené třídy se začaly stěhovat na kopce a do vrchů a růst k nebi, aby jim jejich bohatství nikdo nemohl vzít.

Čím výš, tím víc schodů

Jenže kdo potřebuje co nejvýš, musí mít také dlouhý žebřík, nebo hodně dlouhé schodiště. A tak se dělal schodiště točitá, zalomená, rovná, samonosná a bůhvíjaká ještě. Koneckonců jako dneska. Jenže dnes máte vedle schodiště nerezové zábradlí prokládané nerozbitným sklem a dříve tam byl kámen a dřevo.

Do výše
4.2 (84%)10